Svet-Stranek.cz
Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny. Budha
Arabská pohádka

pátá část:Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny. Budha

pátá část

Arabská próza

Rok 2010
Leden 2010 - bude mi 46 a vracím se do země, která mi bere dech a zároveň za mne dýchá. Přistávám na letišti v Monastiru, v letištní hale čeká Az s kyticí růží za zády. Stydí se a já se směju. Jsem zase tady a přede mnou je zase jen cesta!
Stále bydlíme ve staré části Hammametu v malém domě, Az má na nočním stolku arabskou knihu Muži a ženy /něco jako Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše/ a já mám na nočním stolku knihy dvě, Ženy mezi dvěma světy a Osho – Odvaha.
Květen 2010 – konečně mám svou první práci! Škola, kam jsem chodila na arabštinu, získala smlouvu v hotelu na severu Tuniska v Tabarce a já mám učit arabský personál český jazyk! Jsem nadšená ! Vytvořila jsem si vlastní modul a vyrážím na sever.
Svou práci miluji a hlavně první účastníky kurzu. Jsou to ženy, uklízečky v hotelu, některé negramotné a já mám svou představu, že za pár hodin mého semináře budou mluvit plynule česky. Ano, byla jsem hýčkaná, respektovaná a rozmazlovaná paní učitelka. Městečko Tabarka vypadá jako naše jižní Čechy, takže se tam cítím jako doma a sním svůj sen o dalších kurzech a dalším svém úspěchu v Arábii. Přála jsem si zakořenit jako ten nejstarší dvatisíce let žijící olivovník.
Září 2010 – prohlubuji své přátelství se svou první arabskou přítelkyní Samirou a její rodinou. Samira je majitelkou kosmetického salónu v Hammametu, má tři děti, manžela a stejný smysl pro humor.
Sam mě učí být ženou a já jí naslouchám, nejen naslouchám, hltám každé její gesto.
Pod jejím vedením se stávám královnou pohrávající si s vějířem uprostřed horkého letního večera, pobuřující tančící ženou v arabském šantánu, unavenou metresou v prvním ranním slunci i zahalenou muslimkou skrývající svůj svět. Samira je celý můj svět!
A v tomhle světě platí jedno pravidlo – pokud tě Arabové skutečně milují, můžeš je opravdu sníst! Stávám se evropskou piraňou - nejraději bych okusila i kocoura bez ocasu, samozřejmě jedině s tuniskou harisou!
Leden 2011 – začíná revoluce, sedím na pražském gauči, odříznutá od svých arabských přátel, vyděšená a vůbec netušiím, co budu dál dělat?
Na všech kanálech plují zprávy o arabských bouřích, velbloudi se už nepotácejí se znuděnými turisty po pláži, ale ženou se náměstím s arabskými bojovníky v sedlech proti tankům. Kameny, klacky, láhve, boty smetly dva staré arabské nemocné pány, kteří už neměli tu sílu zajistit arabské bohatství a budoucnost pro své syny.
The world was changing! Někdo staví vesmírný člun, někdo buduje bunkr hluboko pod zemí, někdo se plaví na gumovém člunu, někdo nosí ženské orgány v peněžence. A všichni věří, že se zachrání před vodou, ohněm, větrem, světem. Jen nikdo nevlastní univerzální záchrannou vestu!


návštěvníků stránky
celkem42 161